Denně vyprodukujeme odpad, který si zaslouží být kompostován, a je velká škoda házet jej rovnou do popelnice. Kompostování je sice kontrolovaný, ale stále přírodní proces a stojí za to být u něj. Odlehčeme koši a získejme produkt, jehož další použití má mysl.
Začněme s více suchopárnými, nicméně nezbytnými fakty o kompostování. Nejprve tedy, co to je. Zjednodušeně řečeno jde o biologickou metodu, která přeměňuje biologický odpad na kompost neboli humus, což je v podstatě nejúrodnější část půdy bohaté na látky, které se používají při hnojení.
Abychom v kompostu udrželi to správné a zdravé prostředí, řídíme se základním pravidlem o co nejpestřejší skladbě materiálu, optimální vlhkosti a dostatku vzduchu. Do kompostu dáváme vlhké se suchým, porézní s hutným, „hnědé se zeleným“. Vše se musí dobře promíchat. „Hnědé se zeleným“ znamená uhlíkaté s dusíkatým, a to by mělo být ve vyváženém poměru. Čím starší, tmavší a dřevnatější materiál, tím je v něm více uhlíku. Naopak čerstvější, šťavnatější a zelenější obsahuje více dusíku. Samotnou trávu tedy například kompostovat nelze, na kompostu pak dochází k hnití a zápachu. Proto trávu smícháme s jiným materiálem, například s nasekanými větvemi, hoblinami či dřevní štěpkou.
Pojďme být konkrétnější. Uhlík a dusík by měly být v surovinách, které přijdou do kompostu, v poměru 30 : 1. V následující tabulce si ukážeme, jak jsou v nich tyto dva prvky zastoupeny.
Surovina zelená s vysokým obsahem uhlíku | C (uhlík) : N (dusík) |
---|---|
posekaná tráva | 20 : 1 |
zbytky jídla | 20 : 1 |
slupky od zeleniny | 25 : 1 |
plevel | 30 : 1 |
Surovina hnědá s vysokým obsah dusíku |
C (uhlík) : N (dusík) |
ovoce | 35 : 1 |
listí | 50 : 1 |
dřevo | 200 : 1 |
piliny | 325 : 1 |
lepenka, trvdý papír | 350 : 1 |
Správně založený kompost se začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C. Tato horká fáze trvá několik dní až týdnů a dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, čili ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Tato laicky řečeno očistná etapa je zásadní proto, aby vzniklá půda měla vyvážené složení a byla zdravá. Čerstvý kompost lze získat za 2 až 6 měsíců, vyzrálý za 6 až 12 měsíců. Můžeme jej pak použít na domácí květiny, zeleninové záhony, trávníky na zahradách. Hodí se ke všem plodinám.
Pokud bydlíme v domě se zahradou, pak máme ke kompostování úplně nejlepší podmínky. Na zahradě můžeme pohodlně zužitkovat zbytky ze zahradního úklidu i z kuchyně. Kompostem se bezvadně hnojí jak na jaře, tak na podzim. Ale pozor, kompost nenahrazuje substrát, tudíž kompostovou zeminu nelze používat například do květináčů samostatně. Vášniví příznivci zdravého životního stylu mohou dnes dokonce kompostovat i v bytě nebo na balkóně.
Taková doslova radostná část kompostování je využití kuchyňských zbytků. Každá správná hospodyňka ví, jaké neuvěřitelné množství zbytků z kuchyně vyprodukuje. Jejich kompostováním ušetří místo v popelnici a navíc je přemění v něco užitečného. Do kompostu tedy patří veškeré rostlinné zbytky; ovoce, zelenina, vajíčkové skořápky, zbytky chleba či pečiva, čajové pytlíky, kartonový obal od vajíček, dokonce i kuchyňské oleje, ale jen v malém množství a například nasáknuté do ubrousku. Pro podporu rozkladných procesů je dokonce žádoucí přidat i staré pivo, které obsahuje kvasinky. A teď se držte, zkompostovat lze i staré peřiny. Peří se sice musí namíchat s kuchyňskými zbytky a tkanina, pokud by byla z bavlny, rozstříhat, nicméně i takovéhle divy se při kompostování dějí.
Víme o zákazníkovi, který dává do kompostu z roztržitosti i to, co tam tak úplně nepaří. A výsledek? Pravda je, že mnoho úrodného humusu opravdu nevyprodukuje, zato kompost má stále z poloviny prázdný. Neboli půlka obsahuje mu „vysublimuje“. Jde vlastně o takovou ekologickou formu likvidace bioodpadu bez vzniklé zeminy. K tomu však rozhodně nenabádáme. Vy se vždy raději držte pravidel kompostování. A pro lepší orientaci přikládáme tabulku vhodných a nevhodných surovin pro kompostovací proces.
Suroviny vhodné | Suroviny nevhodné |
---|---|
tráva, listí, sláma, kusy větví | kosti, odřezky masa, tuky |
zbytky ovoce, zeleniny | chemicky ošetřené zbytky jídla |
káva, čaj | rostliny napadené chorobami |
vajíčkové skořápky | slupky z tropického ovoce, pecky |
třísky, piliny, hobliny, kůra | mléčné výrobky |
popel ze dřeva | plasty, kovy, sklo, kameny |
novinový papír, lepenka, papírové ručníky | časopisy, barevně tištěný papír |
Pokud jde o samotný kompostér, na trhu najdeme plastový, dřevěný, hliníkový, domácí vermikompostér a mnoho dalších s různými přidanými funkcemi. Můžete si vybrat, a nebo si dokonce vyrobit vlastní. K tomu vás třeba i malinko naláká skutečnost, že již několik let se v Česku odehrává tzv. Miss kompost, soutěž o co nejhezčí komposter.
Jak vidíte, s kompostováním se nabízí možnost nejen dělat něco užitečného, ale i kreativního a zábavného. Ulehčíte si práci s likvidací zbytků a zjistíte zase něco nového o tom, jak příroda funguje.
Pokud chcete poradit s výběrem vhodné nádoby na kompostování, podívejte se na náš článek Jak vybrat správný kompostér.
Zahradní kompostér o objemu až 1000 l disponuje systémem větracích otvorů zajišťujících vhodné prostředí pro kompostování. Je vybaven víkem a zámkem, kterým lze bezpečně víko zajistit.
Kompostér Hugo vyrobený z masivních dřevěných hranolů o průřezu 60 x 35 mm. Smrkové dřevo je hoblované s úpravou tlakové impregnace. Konstrukce je spojena pomocí závitových tyčí o síle 10 mm.
Hledáte příslušenství k produktům ve vašem košíku?
Je vám k dispozici v této nabídce.
Diskuze
Položit otázkuSkrýt